Velký průvodce dálkovými odečty a EED

Česká republika implementovala požadavky směrnice EED poměrně přísně a povinnost není žádnou novinkou – je dlouho známá a nic nenasvědčuje tomu, že by se měla rušit nebo odkládat. Termín 1. 1. 2027 se tak týká prakticky každého bytového domu v ČR. 

Legislativa rozlišuje dva případy: pokud měřidla v domě už dnes umí přenášet data na vzdálenost vyšší jak 250 metrů, povinnost platí už teď; pokud ne, vzniká k 1. 1. 2027. Prakticky to znamená, že reálný termín pro SVJ či bytová družstva je konec roku 2026.

Co už máme publikované:

• Bytové domy čeká nutná technologická změna. Blíží se poslední rok pochůzkových odečtů, spotřeba energií bude viditelná online
• O implementaci EED s Ing. Petrem Holyszewským
• Ing. Josef Haumer na téma dálkových odečtů
• V Česku jsou stále populárnější dálkové odečty. Za několik let budou plošným standardem.
• Dálkové odečty spotřeby vody jsou pro majitele domů a bytová družstva výhodné
• Od roku 2022 nebude možné v bytových domech instalovat přístroje, které neumožňují dálkový odečet

Co připravujeme (podzim 2026):

• Dálkový odečet vs. rádiový modul: v čem je rozdíl (připravujeme)
• Co dělat, když SVJ nestihne termín 1. 1. 2027 (připravujeme)
• Sankce za nesplnění povinnosti dálkových odečtů: co reálně hrozí (připravujeme)
• EED směrnice jednoduše: co znamená pro bytové domy v ČR (připravujeme)

Zákon vyžaduje méně, než si řada lidí představuje – a je důležité to rozlišovat od toho, co je jen dobrovolný bonus:

• Česká republika zvolila variantu „informace o spotřebě", ne informaci o vyúčtování v korunách.
• Frekvence je minimálně jednou za měsíc.
• Minimální obsah jsou tři čísla: spotřeba studené vody, teplé vody a tepla za uplynulý měsíc.
• Zákon nevyžaduje srovnání s historií, grafy ani odhad nákladů v korunách – to všechno je dobrovolná přidaná hodnota konkrétního poskytovatele.

Podrobněji viz Měsíční informování o spotřebě: co musí SVJ zajistit už dnes (připravujeme).

Praktická stránka přechodu na dálkové odečty nezačíná montáží, ale rozhodovacím řetězcem uvnitř SVJ či bytových družstev. Ten vypadá zhruba takto: rozhodnutí věc řešit → poptání a vyhodnocení nabídek → odsouhlasení dodavatele na schůzi vlastníků (nelze přeskočit) → objednávka → alokace montážní kapacity u dodavatele → samotná montáž. Právě první čtyři kroky bývají v praxi časově nejnáročnější, ne montáž samotná.

• Jak probíhá výměna měřičů tepla a vodoměrů krok za krokem (připravujeme)
• Harmonogram výměny vodoměrů a měřičů tepla – jak na to bez chaosu (připravujeme)
• Kdo řeší dálkové odečty za SVJ a kdo za nájemníky (připravujeme)

Novela vyhlášky o rozúčtování nákladů (č. 269/2015 Sb., ve znění vyhlášky č. 274/2023 Sb.) od 1. ledna 2024 změnila způsob stanovení základní složky nákladů na vytápění.

Náklady na vytápění se rozdělují na základní složku, která se rozpočítává podle započitatelné podlahové plochy bytu, a spotřební složku, která vychází z náměrů měřidel nebo indikátorů. Základní složka nyní činí 40–60 % celkových nákladů a její výše se odvíjí od klasifikační třídy energetické náročnosti budovy. Stanovený podíl lze následně upravit až o 10 procentních bodů.

Do rozúčtování se tak vedle naměřené spotřeby výrazněji promítají také energetické vlastnosti celého domu. Zateplení nebo energetická rekonstrukce proto ovlivňují nejen celkovou spotřebu tepla, ale také způsob, jakým se náklady rozdělují mezi jednotlivé byty.

U přípravy teplé vody se princip rozúčtování nezměnil. Samostatně se rozúčtovávají náklady na spotřebovanou vodu a náklady na tepelnou energii potřebnou k jejímu ohřevu. Náklady na ohřev vody se dále dělí na základní a spotřební složku.

• Čekání na poslední chvíli. Výměna měřidel u většího domu trvá déle, než se čeká – hlavně kvůli rozhodovacímu řetězci uvnitř SVJ, ne kvůli montáži samotné.
• Podcenění měsíčního informování. Samotná výměna měřidel nestačí – SVJ musí zajistit i pravidelné informování obyvatel o spotřebě, jakmile jsou měřidla dálkově odečitatelná.
• Očekávání víc, než zákon vyžaduje – nebo naopak míň. Minimální rozsah je jasně daný (tři čísla, měsíčně), ale řada řešení nabízí i dobrovolný nadstandard.
• Spoléhání na to, že termín se posune. Bez jistoty o odkladu je riskantní na něj spoléhat a dál oddalovat realizaci.
• Nejasné rozdělení odpovědnosti mezi SVJ, správcem a nájemníky. Vede ke zbytečným komplikacím při domlouvání přístupu do bytů.

• Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů
• Vyhláška č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody, ve znění vyhlášky č. 274/2023 Sb.
• Interní odborná konzultace ENBRA (srpen 2026)
• Odkazované články z kategorií Vyúčtování a Měření tepla a spotřeby vody na enbra.cz