Vysoké vyúčtování kvůli spotřebě vody?
Blížící se sezona rozúčtování bude pro řadu domácností znamenat vyšší výdaje spojené s doplatky. A to i přes zastropování cen energií či skutečnost, že například řada uživatelů domů a bytů či SVJ přistoupila již v loňském roce k navýšení záloh. Jednou ze základních složek rozúčtování je přitom spotřeba vody, zejména pak té teplé.
„V uplynulém roce se hodně hovořilo o cenách plynu a elektřiny, na druhou stranu tyto energetické zdroje neslouží jen k vytápění, ale v nemalé míře i k ohřevu vody. Teplá voda zkrátka musí někde vzniknout, ve finále je tak její spotřeba klíčová z hlediska finančních výdajů. Jinými slovy, poslední měsíce ukázaly, že šetřit se spotřebou vody bude do budoucna nezbytné, řada uživatelů tak jistě nazná i u samotného vyúčtování,“ uvedl Karel Vlach, generální ředitel společnosti ENBRA, která se zabývá problematikou rozúčtování a spotřeby vody.
Nahrazení pitné vody užitkovou
Jeden ze základních způsobů maximalizace úspory vody je celkové efektivnější využívání tohoto zdroje. Zejména pak pitné vody, a to ideálně pouze pro účely, pro které je nutná. Statistiky totiž uvádějí, že z celkové spotřeby pitné vody aktuálně zhruba čtvrtina odteče rovnou do kanálu – přesněji na splachování toalety. Okolo třetiny celkové spotřeby padne na sprchování a další osobní hygienu, třetí nejvyšší podíl pak připadá na praní prádla.
„Efektivnější využívání pitné vody bylo dlouho chápáno jako trend budoucnosti. Rostoucí ceny energií však tuto otázku nasvítily už nyní. Řada uživatelů rodinných domů se tak snaží výrazně více využívat užitkovou vodu na činnosti, pro které je naprosto dostačující. Řadit sem lze například právě splachování, na které rozhodně není nutné plýtvat pitnou vodu. Mezi další činnosti pak lze zařadit i úklidové práce, praní prádla či zalévání zahrady. Zdrojem užitkové vody bývají nejčastěji vsakované srážky či podzemní vody,“ doplnil Karel Vlach s tím, že v případě čtyřčlenné rodiny to může pro rodinný dům znamenat denní úsporu i sto padesát litrů pitné vody denně.
Zlomek spotřeby sprchy či myčky
Pro zmíněnou hygienu je využívání pitné vody naopak vhodné, i zde však existuje poměrně jednoduchý způsob, jak ušetřit – místo napouštění horké vany využít raději sprchu. Zatímco klasická vana pojme na jednu koupel okolo 150 litrů, při sprchování je spotřeba zhruba třetinová, a to mezi 30 a 50 litry. K úspoře teplé vody pomůže i termostatická baterie, zejména tím, že díky ní není nutné dlouho nechávat odtéct studenou vodu a čekat dlouho na optimální teplotu pro sprchování.
„Často také záleží, zda se člověk sprchuje ve vaně bez zástěny nebo používá klasický uzavíratelný sprchový kout. U druhé varianty se sprchovací prostor velmi rychle prohřeje, což v řadě případů zkrátí celý proces a zejména spotřebu vody. Ta logicky narůstá v momentu, kdy se člověk chce takzvaně prohřívat, když mu ze sprchovacího prostoru uniká teplo. Kromě toho není nutné sprchové hlavice často pouštět na maximum, spotřeba vody je pak vyšší. Velmi dobře fungují i úsporné hlavice, které proud vody provzdušňují, aniž by uživatel poznal výraznější rozdíl,“ upřesnil Karel Vlach.
Velkým pomocníkem s ohledem na celkovou spotřebu vody může být i klasická myčka nádobí. V případě ručního mytí totiž člověku proteče do odpadu i 40 litrů teplé vody. V některých domácnostech navíc může i chvíli trvat, než z kohoutku odteče studená voda a začne téct požadovaná teplá, což se v ročním úhrnu nasčítá. Současné myčky o šířce 60 centimetrů přitom spotřebují okolo 10 litrů vody na jeden cyklus, v některých případech se u ekonomických programů mohou dostat i na 6 litrů, což je často méně než jeden plný dřez vody.
Snížení spotřeby díky sledování v reálném čase
Jedním z trendů nejbližších let by pak podle odborníků mělo být sledování spotřeby prakticky v reálném čase. Již dnes je možné klasické vodoměry opatřit moduly, které umožňují odečet hodnoty jejich spotřeby dálkově, bez nutnosti vstupu do domu či bytu. Jejich zavádění nahrává i současná legislativa. Už od příštího roku by tak měli uživatelé v objektech, které již mají dálkově odečitatelná měřidla, která umožňují napřímo nebo přes sběrnice zasílat náměry na internet, dostávat informace o spotřebě vody každý měsíc. Od roku 2027 se pak toto pravidlo bude týkat všech objektů.
Podle Karla Vlacha přitom platí, že právě častější informace o spotřebě či možnosti jejího meziměsíčního srovnání jednoznačně povedou k vyšším úsporám. „V tomto případě funguje poměrně silný psychologický efekt, kdy člověk cítí větší kontrolu nad celkovou spotřebou a podle toho se i chová. Pokud mu dojde vyúčtování jednou ročně, často tento výdaj i při vyšších výdajích přestane po nějaké době vnímat jako palčivý problém. Pokud dostává informace častěji, může lépe reagovat a spotřebu vody optimalizovat či přizpůsobit,“ doplnil generální ředitel společnosti Enbra.
V nedaleké budoucnosti přitom podle něj toto řešení nahradí varianta, kdy budou měřidla připojena k takzvanému Internetu věcí a uživatel bude moci sledovat svou spotřebu neustále on-line, například pomocí mobilního telefonu. „Nová legislativa otevírá prostor právě pro tato řešení. Je to v podstatě příležitost pro ještě vyšší úsporu vody. Pokud například dojde k nehodě nebo nenadálému zvýšení spotřeby, chytrá zařízení budou moci na takový problém upozornit okamžitě, například notifikací na telefonu. Troufám se si tedy odhadnout, že úspory vody mohou v budoucnu oproti současnosti ještě výrazně vzrůst,“ uzavřel Karel Vlach.