Spotřebu pitné vody je možné snížit o desítky procent. Přispět k tomu může i její sledování v reálném čase.

1. 3. 2021
Průměrná denní spotřeba vody se v posledních letech pohybuje lehce pod 90 litry na člověka. Oproti přelomu tisíciletí je to výrazně méně. Důvodem je především její setrvale rostoucí cena. Ve srovnání se začátkem milénia je totiž zhruba trojnásobná. Spotřebitele to logicky motivuje k šetření, častěji se tak zaměřují například na úspornější spotřebiče a jiná zařízení.

 

Ačkoliv tato řešení mohou pomoci k určité míře úspory, nezaměřují se na jádro problému. Člověk totiž spotřebu zařízení dokáže ovlivnit jen částečně.  Efektivním řešením pro razantní úspory vody je kombinace monitoringu spotřeby vody v reálném čase spolu s využitím šedých či užitkových vod. Taková varianta může v některých případech snížit spotřebu pitné vody až o polovinu.

 

Efektivní monitoring spotřeby

 

Jedním ze zásadních limitů pro další výrazné snižování spotřeby vody je malá informovanost spotřebitelů. Přesněji skutečnost, že vyúčtování o spotřebě vody obdrží vždy jednou ročně. Mají tedy dost omezené možnosti, jak na výkyvy ve spotřebě reagovat.

 

Řešení v tomto směru nabízí monitoring spotřeby v reálném čase. Je možné ho docílit připojením vodoměrů k takzvanému Internetu věcí, čemuž se v posledních letech věnujeme i ve společnosti ENBRA. Člověk díky tomu má přehled o své spotřebě prakticky neustále.

 

Spotřebu tedy průběžně sleduje a ví, jak se mění například s pořízením nových spotřebičů. Zároveň může pružně reagovat. U lidí, kteří náklady za spotřebu vody považují za zásadní, může tato technologie snížit spotřebu vody až o patnáct procent.

 

Zároveň může výrazněji zasáhnout i do hospodaření s vodou v obcích. Pokud jsou v některém místě odběry vody výrazně vyšší, je možné to řešit ihned. To stejné platí i u velkých průmyslových firem či bytových domů. Pokud v nich dojde k úniku vody, lze tento problém registrovat prakticky okamžitě a zabránit tak škodám na majetku.

 

Další využití užitkové i šedé vody

 

Statistiky spotřebované vody se týkají té pitné. Podle odhadů zhruba čtvrtina z celkového množství proteče rovnou do kanálu, člověk ji totiž spotřebuje na splachování. Okolo třetiny celkové spotřeby pak padne na sprchování a další osobní hygienu, třetí nejvyšší podíl pak připadá na praní prádla.

 

Na řadu věcí však není nezbytně nutné používat pitnou vodu, typickým příkladem je právě zmíněné splachování. Řešení proto spočívá ve větším využití vody užitkové, konkrétně i na praní prádla, úklidové práce nebo zalévání zahrady. U čtyřčlenné rodiny to může znamenat denní úsporu i sto padesát litrů pitné vody.

 

Pokud zohledníme podíly spotřeby vody u jednotlivých činností, lze takovým využitím užitkové vody ušetřit až polovinu té pitné. Zdrojem užitkové vody mohou být například srážky svedené do retenčních nádrží či podzemní vody. Teoreticky je možné ji získat i z takzvané lehké šedé vody.

 

Lehká šedá voda je ta, která pochází z osobní hygieny ve sprše. Je nejméně hygienicky zatížená a lze ji tak nejjednodušeji vyčistit. Při opětovném využití lehké šedé vody z osobní hygieny lze ušetřit okolo třetiny celé spotřeby pitné vody.

 

Variant, jak s pitnou vodou šetřit, je tedy celá řada. Ve finále nicméně člověk může uspořit i polovinu současné spotřeby. Je tedy otázkou každého spotřebitele, zda využije přírodní zdroje naplno a promítne tento přístup i do úspor v peněžence.