Velký průvodce měřidly tepla a indikátory topných nákladů

Základní rozdíl není v rozměrech ani ve způsobu odečtu, ale v tom, co zařízení skutečně zjišťuje.

Měřidlo tepla se instaluje do potrubí. Vyhodnocuje tepelnou energii předanou do samostatného topného okruhu a zobrazuje ji například v kWh, MWh nebo GJ. Hodí se zejména tam, kde topná voda vstupuje do bytu nebo jiné měřené jednotky jedním místem a jedním místem se také vrací.

Indikátor topných nákladů je elektronické zařízení připevněné na radiátoru. Neměří energii v kWh ani GJ. Zaznamenává teplotní chování otopného tělesa a vytváří poměrové náměry, které se po zohlednění vlastností radiátoru používají při rozúčtování. Typické využití má v domech se svislými rozvody, kde by samostatné měřidlo tepla pro každý byt nebylo možné jednoduše osadit.

Vodoměry mohou být součástí stejného odečtového systému, v tomto průvodci je ale řešíme pouze okrajově. Jejich konstrukci, výběru a výměně bude věnován samostatný článek.

Měřidlo tepla propojuje tři základní části:

• průtokoměrnou část, která sleduje množství teplonosné kapaliny,
• párovaná teplotní čidla na přívodním a vratném potrubí,
• vyhodnocovací jednotku, která z průtoku a rozdílu teplot vypočítá předanou energii.

U kompaktního měřidla tvoří tyto části jeden funkční celek. U měřicí sestavy mohou být průtokoměr, snímače teploty a kalorimetrické počítadlo samostatné. Výběr provedení závisí na velikosti potrubí, průtoku, teplotě a tlaku média, požadované komunikaci i na tom, zda se měří teplo, chlad, nebo obojí.

V bytových domech se často používají ultrazvuková měřidla. Průtok vyhodnocují podle doby průchodu ultrazvukového signálu a v měřicí trubici nemají pohyblivé části. Důležité ale není jen zvolit technologii: nesprávně dimenzované nebo chybně namontované měřidlo bude poskytovat chybné výsledky bez ohledu na svou třídu.

Subkompaktní měřidla pro byty

Malá měřidla jsou určená především pro bytové předávací stanice a samostatné bytové okruhy. Šetří místo i pořizovací náklady a podle konkrétní varianty mohou mít rozhraní M-Bus, Wireless M-Bus nebo LoRaWAN. Do této skupiny patří například ultrazvukové měřidlo SHARKY 774 a mechanické měřidlo Supercal 739. Obě lze dodat v provedeních pro měření tepla, případně tepla a chladu; přesná konfigurace se volí podle projektu.

Kompaktní měřidla pro větší výkony

Pro domovní předávací stanice, zdroje tepla, rozvody s vyššími průtoky nebo požadavky na vyšší modularitu se používají měřidla někdy nazývaná „polokompaktní“. Nabízejí širší škálu dimenzí a možností rozšíření o komunikační moduly. Příkladem je SHARKY 775, který je dostupný v řadě velikostí.

Měřicí sestavy

V průmyslu, výměníkových stanicích a rozsáhlejších soustavách dává smysl sestava se samostatným průtokoměrem, teplotními snímači a vyhodnocovací jednotkou. Jednotlivé části lze navrhnout pro konkrétní provozní podmínky a podle typu také samostatně servisovat nebo metrologicky ověřovat.

Přehled aktuálních variant najdete v kategorii Měřidla tepla ENBRA. Konkrétní typ je vždy potřeba potvrdit podle hydraulických a provozních parametrů daného instalačního místa.

Indikátory se používají tam, kde uspořádání otopné soustavy neumožňuje použít samostatné měřidlo tepla pro každý byt. Běžný elektronický dvoučidlový indikátor porovnává teplotu povrchu otopného tělesa s teplotou v místnosti a podle nastaveného algoritmu zaznamenává bezrozměrné dílky. Letní režim omezuje vznik náměrů mimo topnou sezonu a u zakrytých nebo obtížně přístupných radiátorů lze podle typu použít oddělené čidlo.

Samotný údaj na displeji není údajem o spotřebě tepla v kWh. Pro rozúčtování se náměr přepočítává s koeficienty odpovídajícími výkonu, konstrukci a způsobu instalace radiátoru. Proto musí být indikátor správně naprogramovaný, umístěný v předepsané poloze a spárovaný s evidencí konkrétního tělesa a bytu.

V nabídce indikátorů topných nákladů jsou zařízení pro pochůzkový rádiový odečet, pevnou rádiovou síť i přímou komunikaci LoRaWAN. Mezi používané produktové řady patří například Sontex 868, QUNDIS Caloric 5.5 nebo indikátory EURIS a Sontex 878 pro sítě LoRaWAN. Volba značky a technologie dálkového odečtu by měla navazovat na odečtovou infrastrukturu celého domu.

Nejprve je potřeba znát uspořádání a technické parametry topné soustavy. S jejich posouzením pomůže topenář nebo projektant. Teprve potom má smysl vybírat konkrétní model. Do zadání patří zejména:

• uspořádání rozvodů a počet vstupů topné vody do bytu,
• jmenovitý průtok, dimenze potrubí, teplota a tlak,
• požadavek na měření tepla, chladu nebo obou veličin,
• místo a montážní délka dostupná pro měřidlo,
• komunikační protokol a způsob sběru dat,
• požadovaná četnost odečtu, archivace a předávání dat,
• kompatibilita s již instalovanými zařízeními a softwarem správce.

U rekonstrukce je vhodné porovnávat celý životní cyklus řešení, ne jen pořizovací cenu jednotlivého kusu. Měřidlo, rádiový modul, sběrnice, brána, datový portál a servis tvoří jeden systém. Kombinace nekompatibilních prvků může budoucí odečty i správu zbytečně prodražit nebo znemožnit.

Dálkový odečet umožňuje získávat údaje z měřidel tepla a indikátorů bez nutnosti vstupu do bytu. Indikátory mohou data předávat rádiově přes Wireless M-Bus nebo prostřednictvím sítě LoRaWAN. Měřidla tepla mohou podle provedení využívat také kabelovou sběrnici M-Bus nebo další komunikační rozhraní. Konkrétní dostupnost závisí na modelu a konfiguraci zařízení.

Pro menší objekt může být vhodný pochůzkový odečet, při kterém technik načte data rádiově bez vstupu do bytu. Pevná síť používá komunikační brány a odesílá údaje automaticky do nadřazeného systému nebo webového portálu. Rozhodující je pokrytí domu, požadovaná četnost dat, možnost vzdálené diagnostiky a návaznost na software správce.

Dálková odečitatelnost zároveň pomáhá plnit informační a legislativní povinnosti. V tomto článku je však pouze jedním z parametrů produktu; termínům EED a pravidlům rozúčtování se věnuje samostatný Velký průvodce dálkovými odečty a EED.

Měřidlo tepla musí být metrologicky schválené pro zamýšlený účel a namontované odborně způsobilým subjektem – držitelem registrace u Českého metrologického institutu. Při instalaci se kontroluje směr proudění, poloha průtokoměrné části, správné osazení párovaných čidel a podmínky stanovené výrobcem. Po montáži musí být měřidlo zaplombované přidělenou značkou. V evidenci musí být jeho výrobní číslo přiřazené ke konkrétnímu bytu nebo měřenému okruhu.

U indikátorů je pasportizace radiátorů stejně důležitá jako správné upevnění na radiátor. Výměnu radiátoru je nutné předem dohodnout se SVJ nebo správcem domu, který zajistí také výměnu indikátoru a jeho odborné osazení na nové otopné těleso.

Do provozního plánu patří také pravidelné odečty, kontrola chybových hlášení, výměna bateriových zařízení a metrologické ověřování v intervalech odpovídajících typu měřidla a požadavkům legislativy. Dobře vedená evidence zjednoduší servis i budoucí výměnu celé soustavy.

• Měřidla tepla ENBRA
• Indikátory topných nákladů ENBRA
• Produkty pro bytový fond ENBRA
• Technické listy a montážní návody výrobců pro konkrétní zvolené zařízení