Rozúčtování a vodoměry
Články
Měření tepla a spotřeby vody
Vyúčtování

Jaké jsou nejčastější dotazy ohledně rozúčtování?

10. 12. 2025
Blíží se období rozúčtování a s ním i řada otázek, které zákazníci každoročně řeší. Připravili jsme proto přehled nejčastějších dotazů, abychom vám co nejjasněji vysvětlili, jak rozúčtování probíhá, co ovlivňuje výsledné částky a proč je vše nastaveno právě tak, jak je. Vše podrobně vysvětlí vedoucí oddělení služeb společnosti ENBRA, Josef Haumer.

Podle jaké vyhlášky se provádí rozúčtování a jaké jsou pravidla? 

 

Pravidla o rozúčtování se řídí dvěma základními předpisy: zákonem č. 67/2013 Sb. (tzv. Zákon o službách) a vyhláškou MMR č. 269/2015 Sb.

Zákon a vyhlášku dále doplňuje metodický pokyn pro provádění rozúčtování.

Pro uživatele je důležitý § 6, který řeší rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům a § 5 rozúčtování nákladů na služby.

Ve vyhlášce se jedná o § 3 rozúčtování nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce a § 4 rozúčtování nákladů na poskytování teplé vody v zúčtovací jednotce.

Rozúčtování nákladů na poskytování teplé vody v zúčtovací jednotce (TV)

Náklady na poskytování teplé vody tvoří náklady na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev vody a náklady na spotřebovanou vodu, která se musela ohřát, aby z ní byla teplá voda.

  1. Náklad na tepelnou energii na ohřev TV je rozdělen na 2 části.
  • Na základní složku, která činí 30 % z této části a je rozdělen mezi uživatele v poměru jejich podlahové plochy k celkové podlahové ploše.
  • Na spotřební složku, která činí  70 % z této části a je rozdělen mezi uživatele poměrně podle náměrů instalovaných vodoměrů.
  1.  Náklad na spotřebovanou vodu je pak rozdělen jen poměrně podle náměrů instalovaných vodoměrů na teplou vodu.

I když tedy budu mít nulovou spotřebu teplé vody, vždy zaplatím část základní složky, která se rozděluje dle m2.

Rozúčtování nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce

Náklad na tepelnou energii na vytápění je rozdělen opět na složku základní a spo­třební.

V tomto případě je ale možnost zvolit si velikost základní složky dle PENB (průkazu energetické náročnosti budovy), která může činit 40 % až 60 % (majitel objektu, družstvo, SVJ.. ji bude moci změnit o +-10 procentních bodů tj. na hodnotu 30 % až 70 %) a zbytek nákladů bude tvořit spotřební složku.

  • Základní složka je rozdělena v poměru započitatelné podlahové plochy k celkové započitatelné podlahové ploše.
  • Spotřební složka je rozdělena v poměru výše náměrů měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, které zohledňují i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou.
  • I když tedy budu mít nulové náměry, vždy zaplatím část základní složky, která se rozděluje dle m2.
  • Navíc rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u uživatelů s měřením či indikací hodnotu o 30 % nižší a hodnotu o 100 % vyšší oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období (nemohu se tedy v rámci platby na ústřední vytápění  dostat pod, nebo nad takto stanové minimum a maximum).

Rozúčtování nákladů na studenou vodu 

Způsob rozúčtování je nutné ujednat s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o něm rozhodne družstvo, anebo společenství.

Změna způsobu rozúčtování je možná vždy až po uplynutí zúčtovacího období.

1.  Nedojde-li k ujednání, nebo rozhodnutí družstva, anebo společenství, rozúčtují se náklady na služby takto:

  • Dodávka vody a odvádění odpadních vod v poměru naměřených hodnot na podružných vodoměrech; není-li provedena instalace podružných vodoměrů ve všech bytech nebo nebytových prostorech v domě, rozúčtují se náklady na dodávku vody a odvádění odpadních vod podle směrných čísel roční potřeby vody.
  • Směrná čísla roční potřeby vody určují potřebu pitné vody a zpravidla i množství vypouštěné odpadní vody na jednoho obyvatele.

(Směrná čísla lze najít v příloze č. 12 k vyhlášce č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.)

Po jaké době je nutné měnit bytové vodoměry? 

Bytové vodoměry je nutné vyměnit po 5-ti letech, jedná se o stanovené měřidlo, u statických pak po 8 letech.

Po jaké době je nutné měnit indikátory topných nákladů? 

Indikátory topných nákladů je nutné měnit po 10-ti letech. Je to dáno životností baterie.

Po jaké době je nutné měnit, nebo ověřit měřidla tepla?

Dříve bylo nutné provést záměnu/ ověření po 4 letech, aktuálně je to 5 let.

Podle čeho se určuje základní složka u rozúčtování nákladů na vytápění ? 

Základní složka se určuje podle PENBu (Průkaz energetické náročnosti budovy). PENB je dokument, který hodnotí energetickou náročnost budovy a zařazuje ji do jedné ze sedmi energetických tříd od A (nejúspornější) po G (nejméně efektivní).

Do kdy musí být naplněno plnění směrnice EED (možnost pravidelně sledovat svojí měsíční spotřebu na UT a TV)?

Povinnost vzniká od 1.1.2027.

Jaké jsou limity u rozúčtování nákladů na UT?

Při rozdělení spotřební složky nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce mezi příjemce služeb se vychází z náměrů měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění. Přitom se použijí korekce a výpočtové metody zohledňující i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepla danou jejich polohou. Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy však nesmí u příjemců služeb, u kterých jsou instalována měřidla podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, překročit v zúčtovací jednotce hodnotu o 30 % nižší a hodnotu o 100 % vyšší oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období (dále jen „limitní hodnota“). Pokud dojde k překročení přípustných rozdílů, provede poskytovatel služeb úpravu výpočtové metody takto:

a) hodnota spotřební složky se u příjemce služeb, jehož náklady na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy překročily limitní hodnotu, upraví tak, aby se náklady příjemce služeb na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy rovnaly limitní hodnotě, tedy 70 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku v případě, že nebyla dodržena spodní hranice alespoň 70 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku, nebo 200 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku v případě, že nebyla dodržena horní hranice nejvýše 200 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku,

b) hodnota spotřební složky upravená podle písmene a) se odečte od spotřební složky nákladů na vytápění zúčtovací jednotky a zůstatek se rozdělí mezi ostatní příjemce služeb úměrně výši náměrů měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod zohledňujících i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepla danou jejich polohou,

c) a pokud po rozdělení zůstatku podle písmene b) překračuje u některého z ostatních příjemců služeb hodnota nákladů na vytápění připadajících na 1 m2 limitní hodnotu, upraví poskytovatel služeb výpočtovou metodu obdobně podle písmen a) a b), a to i opakovaně, dokud všichni příjemci služeb nevyhoví stanovené přípustné odchylce rozdílu v nákladech na vytápění připadajících na 1 m2 započitatelné podlahové plochy v zúčtovací jednotce v daném zúčtovacím období.